Přeskočit na hlavní obsah

Forever..


Píšu tady o všech možných hajzlech a klucích, kteří mě zklamali a proto je čas na změnu. Dnes napíšu něco o člověku, který mě nikdy nezklamal, je úžasný, skvělý a pro mě jeden z nejbližších lidí - a kupodivu je to kluk..
Když jsme se před dvěma lety poznali poprvé, absolutně by mě nenapadlo, že náš vztah dovedem tak daleko. Hned první večer jsme si naprosto padli do noty, hrozně se mi na Nejlepším líbil jeho smysl pro humor, upovídanost a optimismus. Po tom, co jsme se rozešli s Nebudu-používat-sprostá-slova, jsem se s Nejlepším začala vídat poměrně často, sem tam jsme zašli na vínko nebo se potkávali na akcích. Absolutně jsem neposlouchala všechny kolem, kteří tvrdili, že je do mě zamilovaný. Pro mě to byl nejlepší kamarád, se kterým je mi úžasně a můžu s ním mluvit o všem. Až po několika měsících jsem se dozvěděla, že je/byl do mě Nejlepší opravdu zamilovaný a v tu chvilku bych si za všechny věci zpětně nejraději vyliskala. Několikrát jsem ublížila člověku, který mi jako jeden z mála neublížil nikdy. Nejtěžší bylo asi to, že pro mě to byl stále JEN nejlepší kamarád. Natolik jsem si ho vážila, že bych s ním nemohla chodit už jen proto, že by hrozilo, že ho ztratím a to bych nikdy v životě nechtěla.
No a teď jsem ho ztratila i tak.. Když před rokem začal řešit, že pojede v listopadu 2014 na Nový Zéland, tak jsem tomu nevěnovala žádnou pozornost. Bylo to daleko, říkala jsem si, kdoví co bude a taky to, že tam určitě pojede jen na chvilku.. A najednou se tohle léto začalo proslýchat, že Nejlepší v listopadu opravdu odjíždí - a bude tam rok nebo dva. Stále jsem si to nechtěla připustit a neřešila to.
A najednou měl včera rozlučku a ve středu odjíždí.. Se slovy, že si chce prodloužit vízum na 5 let a nejlépe se už nikdy nevrátit. To jako znamená, že kdykoli dojedu do toho našeho prdelákova, tak tam na mě nebude Nejlepší čekat? Neuvidím ho každých 14 dní? To znamená, že bude na druhé straně zeměkoule, když my půjdem spát, on bude vstávat. Už mi nebude říkat "Fuku, ty jsi ale Fuk!" Nebude dělat "jupiiii", kdykoli je opilý. A už neuslyším to jeho "To sem eště neviděl".
Včera jsem na rozlučce začala v jedenáct brečet a do teď jsem pořádně nepřestala. "Jak moc mě máš rád?" - "Od té stěny, až k té druhé. Víc už to ani nejde." Tak strašně jsem včera litovala chvil, kdy jsme se měli vidět a kvůli mně jsme se neviděli. Teď bych je všechny vrátila a užívala si je s mým Nejlepším. Protože kdy ho zas uvidím? "Potkáme se tady za deset let." Věta, která spustila příval mých slz. V jednu jsem byla připravena v kabátu, že pojedu domů, protože jsem dnes musela do práce. A pak jsem si uvědomila, že už ho neuvidím a že i kdybych měla v práci umřít, tak tam s Nejlepším musím být co nejdýl. Domů jsem dojela o půl šesté, po tom, co jsme se rozloučili skoro nejlépe, jak jsme mohli. A probrečela jsem se ke spánku.
Dnes je mi hrozně.. Zdá se to jen mně, nebo je vše kolem najednou šedivé? Kdybych na to ještě měla sílu, tak brečím nonstop. Ale tu si nechávám na pondělí, kdy ho uvidím uplně naposledy. Nejúžasnějšího kluka, kterého znám. Ale stále se držím svého hesla "Vše se děje proto, že se to dít má." I jeho odjezd má nějaký význam. A já to chápu, jen to musí aspoň trochu přebolet.
Teď už mě kromě rodiny domů opravdu nic nepotáhne..

Komentáře

  1. Článek jsem přečetla jedním dechem, hlavu vzhůru, vím, že ti musí být hrozně, ale určitě budete v kontaktu;), a jak píšeš, všechno se děje proto, že se to dít má, třeba on není ten úplně nejlepší a přijde do tvého života další, jen to chce čas ;), je to teda ale velká náhoda, protože zítra odjíždí moje kamarádka se svým bratrem na Nový Zéland a kolegyně se svým přítelem taky, ale až v prosinci :)

    OdpovědětVymazat
  2. Myslím si, že přijít o dobrého kamaráda je kolikrát horší, než přijít o přítele. Ti, co nás zachraňovali a nikdy nás nenechali padnout. A také ti, kteří do nás (možná) byli zamilovaní. Vím, že to bolí, ale zkus se na to podívat z té druhé stránky - on si plní svůj sen. Raduj se, za něj. A raduj se z toho, co jste všechno spolu prožili. Někdy je to opravdu těžké vidět a pochopit, někdy pochopíme až s velkým odstupem, ale věci, jak sama píšeš, se nedějí náhodně. V pondělí mu dej pusu, popřej hodně štěstí, v noci si poplač a pak zkus jít dál :) Jak jsi psala, my ženy jsme silné!

    OdpovědětVymazat
  3. Achbože! Nellieko, to je tak skvěle napsané :´( dovedu si představit tvou lítost nad tím, jak se vše rychle převalilo.
    Věz, že si pokaždé dělala to nejlepší, co jsi mohla...když se ti nechtělo, tak jste se holt neviděli a ani vidět neměli.
    Teď už je to na něm. Je docela možné, že se mu bude stýskat po rodině, přátelích, po tobě a vrátí se. Protože práce není všechno. Moc polibků, a jedno velké objetí k tomu. :)

    OdpovědětVymazat
  4. och tak to ma mrzí že ti tak super kamarát odchádza, mne teraz odišla moja najlepšie kamarátka do Nemecka.. aj keď len na rok už teraz sa mi cnie.. že za ňou nemôžem skočiť sa porozprávať a vyplakať .. ale taký super ľudia ostávajú v našich srdciach aj keď sú preč :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kosti jsou věčné - Kathy Reichs

Shrnutí děje V domě Annaliese Rubensové jsou objeveny pozůstatky tří mrtvých nemluvňat - jedno je "čerstvé", z dalších dvou jsou už jen maličké mumie. A tak policie, společně se soudní antropoložkou Temperance Brennanovou, začnou pátrat po matce, která je schopna tak ohavného činu. Pátrání je zavede do prostředí prostituce, kde se v posledních letech Annaliese pohybovala, dokud se nerozhodla utéct zpět do svého domova, do severozápadní tundry Yellowknife - a tam se za ní vydává i Tempe se dvěma detektivy. Zde se objeví čtvrtá mumie novorozeněte. Co za matku dokáže toto udělat svému dítěti? Matka, která je psychicky postižená. Matka, které nakukali, že je nemocná a každé její dítě se narodí mrtvé. Matka, kterou někdo přímo před očima Tempe zastřelí dvěma ranami do hlavy. Vyšetřování matky-vražedkyně tím končí. A začíná vyšetřování matky-oběti. Vše je složitější, než se zdá a obětí v Yellowknife je čím dál více - a všichni jsou z jedné rodiny, příbuzní Annalieze. A všechny st…

V žáru zatmění měsíce

A je ze mě slaměná vdova. Celý tento týden jsem bez muže. Bez něj a téměř bez jakéhokoli kontaktu s ním. Přesto vím, že není zas tak daleko, že není pryč zas tak dlouho a že za chvíli se vrátí zpět. Můžu tak zjistit, jaké to bude, až za pár měsíců odjede pryč na pěkně dlouho. Za hranice, do jiného státu, jiné kultury, jiného světa. Na dlouhé měsíce, ve kterých se může stát cokoli. Kdy se jen tak lehce nevrátí. Blízko mě, věčně daleký. Věříte, že velká láska překonává i takové vzdálenosti a takovou dobu? Člověk se každým dnem mění, posouvá, vytváří nové názory a pohledy na svět. Jeden den jsem taková, další den můžu být úplně jiná. Záleží na situacích, které se nám postaví do cesty. Záleží na lidech, které poznáme. Na možnostech, které se objeví a my o nich budeme muset uvažovat a přemýšlet. Můj svět se stále mění, mění se lidé v něm a hlavně ti lidé, kteří jsou mi blízko. Tolik lidí, kterých jsem měla hluboko v srdci, už odešlo a já je ze srdce vyjmula. Už nepatří mezi ty, kteří se mno…

V pasti - Lilja Sigurdardóttir

Shrnutí děje Sonja 2x měsíčně cestuje pod falešnou identitou do zahraničí, aby na Island propašovala drogy. Nedělá to dobrovolně, při rozvodovém řízení se ocitla v pasti. Je bez peněz, bez syna a každou vteřinou se vystavuje nebezpečí. Na letišti se vždy chová jako normální podnikatelka a jako všichni ostatní cestující - ale přesto, díky malinkým detailům, se na ni zaměří úž téměř vysloužilý zaměstnanec letištní kontroly. Sonja je nucena převážet stále větší množství kokainu a Bragi na ni při každém letu vyvíjí větší a větší nátlak. Do toho všeho se snaží Sonja vymyslet plán, jak se z pasti vymanit, aby mohla zažádat o opatrovnictví svého syna, kterého po rozvodu získal manžel. Snaží se být vzorovou matkou, přestože její manželství se rozpadlo proto, že se zamilovala do ženy. Do ženy, která je vyšetřována z bankovních machinací. Jak dlouho potrvá, než se z pasti vymaní?