Rose.Tascher

Lidé, kteří se narodili do evropské kultury, si stěží dokáží představit život ve vzdálené Saudské Arábii. Také třeba proto, že kultura z tohoto světa je pro nás uzavřená muslimskými pravidly. Ale Sultána, arabská princezna, se rozhodla bojovat proti ženskému útlaku v téhle zemi a vyprávět svůj životní příběh, samozřejmě pod falešným jménem. Narodila se jako nejmladší dcera v zemi, kde je narození děvčete tragedií, protože důležití jsou zde pouze muži. Už jako malá byla velmi vzdorovité dítě, které odmítalo přijmout pravidla své země. V 16ti letech dostala svou první menstruaci, díky které se z ní stala žena a ona se musela navždy zahalit do černého hábitu. Hrozně mě dostala část, kde psala, že už navždy se bude na svět dívat přes černou clonu - protože v SA mají látky i přes oči. Dospělost v téhle zemi znamená jediné - sňatek. Sultána měla štěstí, které má jen málokterá dívka v její zemi, a vzala si manžela, se kterým se velmi milovala. O kterém si myslela, že má stejné pokroko

Kryštof - na paty šlapem si já a ty.. Osůbky, které nastupují 1. září do školy, tohle období nesnáší.. Já jej naopak poslední dva roky naprosto miluji. Protože předposlední víkend prázdnin žiji jen pro vizovické Trnkobraní. Ať už se v mém životě děje cokoli, o tomhle víkendu všechno kolem vypnu a šílím s davem. Jako malá si celou tuhle akci s vůní trnek pamatuji uplně jinak. Všichni jsme se těšili na chvíli, kdy přijede k vizovickému nástupišti historická lokomotiva a my budem moci nasávat tu atmosféru starobylosti. Kdy se budem procházet zástupem stánků tradičních řemesel. Kdy nebudem vědět, na které pouťové atrakci sedět dřív a který pamlsek si dřív koupit. Teď člověk neví, před kterým podiem dřív stát. Z pouťového trnkobraní se stalo festivalové trnkobraní. A letos totálně nabušené trnkobraní. Dokonce tak, že jsme se s mou kočičkou rozhodly zakempit ve stanu, ačkoli obě tenhle styl přežívání naprosto nesnášíme. Pamatujete si jistě ten pocit, když jste se jako malí nem

Potřebuju si nějakým způsobem uspořádat svůj život.. Opět.. A potřebuji asi začít uplně od začátku, s něčím novým. Stěhováním jsem to vyřešila loni, letos žiji stále na stejném místě (a jsem zde naprosto spokojená), takže co teď? Žádná změna nehrozí a tak jsem se konečně dokopala přestěhovat se aspoň na jiné stránky. Snad minimálně ten symbolismus mi pomůže začít vše znovu. Nikdy bych nečekala, že se v mém životě objeví osoba, která mi jednoho dne strašně ublíží. Že mi vyrve srdce a rozdupá mi ho před očima. Tehdy jsem překvapila sama sebe svou sílou, když jsem byla schopna to srdce vzít a slepit ho do takové podoby, v jaké bylo původně. V průběhu tohoto dlouhodobého procesu, kdy jsem lepila každý střep k sobě tak, aby přesně seděl k tomu druhému kousku, jsem dospěla. Uplynula nějaká doba, díky které jsem si uvědomila, že mi život tou ztrátou neskončil, že jsem nejspíš teprve konečně začala dýchat. A byla jsem šťastná... ..Byla jsem šťastná a vyrovnaná i ve chvíli, kdy jsme se opět po