Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červenec, 2015

Why do I stay when I know there’s nothing for me here?

Však ty máš toho kamaráda, ne?
Už ne.

Už ne? Jakto?
I některá kamarádství končí.

A byl to jen kamarád?
Ano, jen kamarád.

A co se stalo, že to skončilo?
Nezvládl se potýkat s mým největším problémem - že nikomu nevěřím.. Nevěřila jsem mu vůbec nic a on to nedokázal skousnout. Možná jsem měla, třeba mi nelhal. Ale já to nezvládla.

Masters of Rock 3/4

Sobota byla snad nejnáročnější, ale taky nejlepší den z celého MoRu. Původně jsem měla v plánu se zase doma flákat a jít tam až na tři odpoledne. Místo toho jsem v nějakém deliriu Pizizubce slíbila, že s ní půjdu už na 11.00. Takže před jedenáctou už u nás byla nastoupena v plné polní a naháněla mě, zatímco já jsem teprve umývala ospalky z očí. To byly nervy, na obou stranách. Ale došli jsme tam všichni tak, jak bylo v plánu a já jsem to hned zakempila na zemi, protože jsem měla puchýře na nohách, bylo mi vedro a měla jsem potřebu spát.

Masters of Rock - 2/4

V pátek jsem si musela vybrat mezi spánkem a skvělou českou skupinou Gate Crasher. Tihle chlápci mají na kontě už 3 albíčka a hráli na turné s předními českými i světovými interprety (Aerosmith, Ozzy Osbourne, Korn, Iron Maiden..), což jistě značí o jejich kvalitě. A já mám písničky od nich moc ráda, jednu z nich přímo zbožňuji - Gilotinou. Ale když mám možnost vybrat si mezi spánkem a čímkoli, tak vždy zvítězí spánek. Ale omlouvá mě to, že jsem ve čtvrtek šla spát kolem třetí hodiny, tak jsem aspoň do 10.00 chtěla spát - a to zrovna kluci začali hrát. Věřím tomu, že byli skvělí..
Jinak byl páteční program docela dost zabitý, takže jsem skoro celý den strávila doma a referovala jsem mamce a segře, které skupiny byly ve čtvrtek super a na které se teprve těším - samozřejmě vše jsem musela doprovázet ukázkami z YT, takže po 3 hodinách už mě mamka prosila, ať zas vypadnu.

Masters of Rock 2015 - 1/4

Když se na mě někdo podívá, nikdy by si netypl, že jsem člověk, který strašně rád poslouchá metal a rock (dle oblečení a vzhledu byste si typli tak nějaké největší slaďáky světa). Nadruhou stranu, nepatřím mezi ty, kteří by si ujížděli na písničkách, při kterých se dá očekávat, že zpěvák musí každou chvíli vychrchlat hlasivky společně s několika dalšími vnitřnostmi. Proto nejsem fanoušek Brutalu, na který se spousta lidí chystá, já jsem obrovský fanoušek festivalu Masters of rock, který každoročně probíhá ve Vizovicích. Miluji to tam z několika důvodů - ten hlavní je samozřejmě hudba, další, že prostě celkově zbožňuji atmosféru festivalů, také jednou za rok můžu vytáhnout všechno černé oblečení co mám, pořádně se zmalovat a být zase ghotic/metal girl, strašně ráda tam občas jen tak sedím a sleduji lidi, jak jsou oblečení, protože tam je povoleno uplně cokoli!! A taky se mi hrozně líbí, jak jsou na sebe všichni milí - ano, může se to zdát jako paradox, ale metalisti jsou jedni z nejúža…

Ať vejde ten pravý - J.A. Lindqvist

Dvanáctiletý Oskar má dost starostí - spolužáci jej neustále šikanují, nemá žádné kamarády. Proto se rád prochází večer po okolí. Při jedné ze svých procházek se seznámí se zvláštní dívenkou Eli, která stále chodí jen v růžovém svetříku, ačkoli je krutá zima, zapáchá, zvláštně mluví a je až neobvykle silná a hbitá. Přesto se stane Oskarovou pravou přítelkyní. Tou dobou se začnou ve městě dít podivné věci - naleznou mrtvolu chlapce, kterého nechal někdo záměrně vykrvácet, následně se objevuje druhá mrtvola na dně jezera, jednu z obyvatelek městečka napadne zvláštní tvor a ta následně přestane vycházet přes den z domu a má stále hlad.
Postupně Oskar přichází na neuvěřitelnou věc - jeho nejlepší kamarádka je upír. A později se ukáže, že to není holčička, ale chlapec - který už není ani chlapcem. Přesto se mezi oběma vytvoří tak silné pouto, že se Oskar vzdá všeho a odejde s Eli z města. Také proto, že mu na poslední chvíli zachránila život.
Ale co se stane s nemrtvým, který díky Eli prochá…