Když se Němka přistěhuje do Paříže, přitahována vší tou francouzskou elegancí, je jasné, že tento nový svět se neobejde bez trapasů a faux pas. Ve chvíli, kdy je uvedena do francouzské společnosti a Francouzi si ji začnou pouštět blíže k tělu (což značnou chvíli trvá, protože ti si jen tak někoho k tělu nepustí), začne odkrývat jejich soukromý život a nabourávat tu éterickou energii, která se kolem nich vznáší.
Peu a peu, krůček po krůčku, se však také ona začala více přizpůsobovat francouzskému životu. Naučila se jíst pomalu, přesto s chutí a požitkem a netloustnou, elegantně se oblékat, nekritizovat partnerský život Francouzů, naučila se nezoufat z francouzské chronické nedochvilnosti, protože "jim jdou prostě hodinky jinak než jí." Naučila se zásobit šatník značkovým oblečením, polovinu z něhož nikdy neměla na sobě a smířila se s tím, že o Vánocích se v Paříži nikdy nesetká s vánočními trhy plnými pohodové nálady.
Po několika flirtovacích útocích si také dokonce našla toho pravého a dnes s ním má dvě děti, které v sobě nesou kousek německého rošťáctví a francouzské poslušnosti. Se všemi zážitky nás velmi barvitě seznamuje ve své růžové knize.
Přesto se jí čas od času někdo zeptá, zda se jí stýská po Německu. Ano, občas se jí zasteskne. Ale už se ve Francii necítí jako cizí a vychutnává si francouzskou lehkost a nezatíženost.
Hezké shrnutí. Bude to zajímavá kniha.
OdpovědětVymazatNEPLECHA NA PLECHU